Celkový vzhled
Statný, silný, svalnatý a aktivní pes, souměrné stavby těla, schopný velké vytrvalosti s dostateč- nou rychlostí. V dospělosti jsou to statná a nádherná zvířata. Charakteristika Zvláštností plemene je ridge, pruh srsti na hřbetě rostoucí opačným směrem k ostatní srsti, který se považuje za významný plemenný znak. Ridge musí být zřetelný, ostře ohraničený, symetrický. Sestává z přední rozšířenéčásti, nacházející se zhruba nad kohoutkem, která je tvořena dvěma chlupovými víry - crowns (korunky) a nazývá se box. Celý box má být co nejsouměrnější. Nesmí však tvořit více jak 1/3 délky celého ridge. Ridge se zužuje rovnoměrně směrem k bedrům do špičky a jeho šířka nemá překročit 5cm. Chybné, nežádoucí tvary ridge. Přední část je nesouměrná (víry nejsou proti sobě), nepravidelná, příliš malá, nebo příliš velká, pruh je celkově krátký, příliš široký nebo nepravidelný. Ridge s jedním, nebo s více jak dvěma víry. Temperament Důstojný, inteligentní, rezervovaný vůči cizím, ale bez příznaků útočnosti nebo strachu. Hlava Přiměřeně dlouhá, lebka protáhlá, mozkovna plochá, mezi ušima poměrně široká, v klidu bez vrásek. Stop je dobře vyznačený. Nos je podle barvy srsti černý nebo hnědý. Čenich je dlouhý, hluboký a silný, pysky jsou suché a těsně přiléhající. Oči Posazené středně daleko od sebe, kulaté, jasné a zářivé s inteligentním výrazem. Barva očí odpovídá srsti (u černého nosu tmavé, u hnědého nosu jantarové). Uši Poměrně vysoko nasazené, středně velké, u kořene dosti široké, směrem k zaoblené špičce se postupně zužující. Přiléhají těsně k hlavě. Zuby V silných čelistech, tvoří dokonalý, pravidelný a úplný nůžkový skus. Stojí v čelisti rovně a jsou, zvláště špičáky a trháky dobře vyvinuty. Tělo Ne příliš široký hrudník, velmi hluboký a prostorný. Hrudní koš mírně klenutý, v žádném případě však sudovitý. Hřbet je silný, bedra jsou mocná, osvalená a lehce klenutá. Končetiny Hrudní končetiny jsou úplně rovné, silné, se silnými kostmi, lokty pevně přiléhají k tělu. Lopatky jsou šikmé, suché a svalnaté. Pánevní končetiny jsou suché, s jasně vyznačenými svaly, kolení klouby jsou dobře zaúhlené, hlezna leží hluboko. Tlapy Kompaktní, s dobře klenutými články prstů, kulaté, odolné, polštářky jsou elastické, mezi prsty a polštářky je srst. Ocas U kořene silný, není nasazen ani hluboko, ani nízko, směrem ke špičce se zužuje, nikdy není těžkopádný. Je nesený mírně vzhůru, ale nikdy není zatočený nad hřbet. Pohyb Přímý, volný a živý. Srst Krátká a hustá, hladká a zářivého vzhledu, ale nikdy zvlněná nebo hedvábná. Barva
Světle pšeničná až červeně pšeničná. Trup končetiny a ocas v jednotné barvě. Povolují se malé bílé odznaky na hrudi a na prstech, je však nežádoucí mnoho bílých znaků na břichu nebo nad tlapami. Čenich a uši mohou být tmavší. Velikost Kohoutková výška: pes 63 - 68,5cm; fena 61 - 66cm
Rhodeští ridgebackové jsou stále oblíbenější jako rodinní psi, ale jsou využíváni také jako psi služební či slepečtí, nebo pro vyhledávání osob i předmětů. Původně sloužili k vystopování a vystavení kořisti, nikdy se však nepoužívali k jakémukoliv boji.
Historie
Psi s ridgem (obráceným pruhem srsti na hřbetě) jsou známi již velmi dlouho. Již v roce 1505 se Angličan G.M. Teal zmiňuje o hotentotském plemeni psů s ridgem. Předpokládá se, že Hotentoti přišli kdysi z Asie a tyto psy přivedli s sebou. Ještě dnes se v Asii, například na ostrově Phu Quoc v Thajském zálivu, využívají k lovu žíhaní páriové s ridgem. Z nich se pravděpodobně kdysi vyvinul thajský ridgeback. Rhodeský ridgeback, robustní a výkonné lovecké plemeno, vznikl až během devatenáctého století cíleným křížením s bloodhoundy, pointery, německým ohařem a pravděpodobně také s retrívry a chrtem. Mezi lety 1850 a 1870 bylo v londýnské zoologické zahradě představeno žasnoucím návštěvníkům několik ridgebacků jako exotičtí psi. Koncem devatenáctého století se několik psů s ridgem na hřbetě dostalo do Rhodesie (dnešní Zimbabwe). O zvýšení popularity tohoto plemene se postaral farmář a chovatel Cornelius van Royen. Kolem roku 1900 byli tito psi známi jako liondogs nebo také van Royen dogs. V roce 1922 svolal chovatel F.R.Barnes asi dva tucty chovatelů a majitelů psů tohoto plemene do Bulawayo a založil s nimi Rhodesian Ridgeback Club. Plemeno uznala kynologická unie Jižní Afriky již v roce 1924.
Rhodeský ridgeback je bohužel ještě stále někde považován za "psa na lvy", protože při lovu často smečka ridgebacků vyslídila lva, zastavila ho a zadržela, dokud nepřišel lovec. Ridgeback však se lvy nikdy nebojoval ! Tento mylný předpoklad vedl také k tomu, že problematiky neznalí úředníci označili tohoto psa za bojové plemeno. Pro jakékoliv bojové účely je však tento pes s velmi vysokým prahem vzrušivosti a velkou opatrností naprosto nevhodný.
Celkový vzhled
Ridgebackové jsou velmi elegantní psi, jejich celková stavba je harmonická. Mají výraznou řeč těla a dobře vyjádřenou mimiku. Jejich tělo je dobře osvaleno dlouhými a suchými svaly, hluboký hrudník nasvědčuje vkřížení chrta. Jsou velmi pohybliví, rychlí a vytrvalí. Stavba těla psa vyzařuje sílu, feny jsou poněkud "ženštější", jemnější a elegantnější.
Zcela mimořádným rysem je právě "ridge", pruh srsti rostoucí opačným směrem. Probíhá od kohoutku až po záď a bývá široký tři až šest centimetrů. Od zbývající srsti je ridge jasně oddělen, za lopatkami tvoří takzvaný box. Vpravo a vlevo vzniká v srsti symetrický vír (crown, koruna). U řady ridgebacků se kromě toho setkáváme ještě s tmavou skvrnou ve tvaru písmene V na horní straně ocasu poblíž jeho nasazení.
Výška psa se pohybuje v rozmezí 63 - 69 cm, feny 61 - 66 cm. Hmotnost psa bývá kolem 36 kg, feny 32 kg.
Povaha
Rhodeský ridgeback je velmi přátelský k lidem, zvláště k dětem, i k ostatním zvířatům. Má vysoký práh vzrušivosti. Přes jeho velký temperament jde spíše o klidné a vyrovnané plemeno. Ridgeback zbytečně neštěká, je dobře ovladatelný a dobře se vychovává. Potřebuje dostatek zaměstnání a pohybu, miluje dlouhé a zajímavé procházky. Je vhodný k výcviku společenského psa a ke kynologickým sportům, jako například agility, ale nehodí se k výcviku zaměřenému vysloveně na obranu. Obranářský pud se u něj začíná projevovat během jeho dospívání a není třeba ho nijak rozvíjet.
Ridgebackové nejsou psi vhodní pro "tvrdou" ruku, potřebují psovoda, který je povede s rozumem, důsledně a se srdcem. Potřebují stálý kontakt se svou rodinou, nejsou vhodní k držení v kotcích, bylo by to pro ně vysloveně týrání. Díky své velmi úzké vazbě na vlastní smečku je při správné výchově ridgeback natolik poslušný, že ho můžeme kdykoliv přivolat i při procházkách volnou přírodou a lesem. Nikdy z něj nebude nezvladatelný "lovec".
Péče
Ridgeback dospívá teprve v osmnácti až dvaceti měsících, do této doby bychom měli dbát na jeho klouby a celkově na jeho růst. Neměl by růst příliš rychle a neměli bychom ho přetěžovat. Ridgebackové potřebují hodně pohybu, kromě dlouhých procházek je ideální možnost dostatečného výběhu na větší pozemek. Volný pohyb přírodou přináší tomuto psovi radost, měli bychom ho zaměstnat jak fyzicky, tak i duševně. Vysloveně miluje hlazení a pozornosti všeho druhu. Majitelé by měli i přes jeho vynikající vlastnosti disponovat fyzickou silou, aby mohli v případě potřeby psa zadržet, nepatří totiž zrovna mezi lehká plemena. I přes to, že ridgeback je velmi čistotný krátkosrstý pes, je péče o srst důležitá, dále pak pravidelná kontrola uší, očí a zubů.
Koupě štěněte
Rozhodně se doporučuje kupovat štěně z chovu kontrolovaného kynologickým klubem. Odpovědní chovatelé jsou povinni věnovat se štěněti důkladně v období vtiskávání a socializace. Cena štěněte se pohybuje kolem 25 tisíc K
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda náhodou neprodáváte štěňata Rhodenského ridgebacka. Koupě by byla možná v září. Děkuji za odpověď Hudová
ridgeback
(Karolína Zítová, 28. 9. 2008 12:23)můžu se zeptat jestli nemáte někdo kontakt na lidi které prodávají štěňata rada bych si koncem, nebo začátkem roku chtěla štěňátko pořídit děkuji
uža blog
(Blanka, 24. 5. 2007 19:08)
máttttttttteeeee fffffffffaaaaaaaakkkkkttttt uuuuuuuuuuuužžžžžžžžžžžžžžááááááááááááááááááássssssssssssssssnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnéééééééééééééééj blog
Koupě štěněte
(Veronika Hudcová, 3. 5. 2009 15:17)